Stojanova poezie je přímo nabita protiklady - je stroze intelektuální i smyslová, náladová, přísná i hravá, "definitivní" i experimentující, širokodechá a zalykavá,... A to všechno tu jde harmonicky dohromady dík tomu, že to je při tom všem je poezie nesmírně fakticky poučená a bytostně básnicky přemýšlivá.