Mnozí z nás dokáží ocenit modlitbu, která je skutečným rozhovorem s Bohem. Předlohy takové modlitby nacházíme v Písmu od Genesis po Zjevení. Nacházíme je i vživotech světců všech staletí. Nicméně představa naslouchání ušima a hledění očima srdce je moderním křesťanům vzdálená. Ba i naše vlastní srdce jsou nám vzdálená, neboť trpíme neznalostí toho, co se v nich skutečně odehrává, i toho, jak by naše duše mely komunikovat s Bohem. Téma naslouchající modlitby je klíčem k tomu, aby se zranění lidé vymanili z psychologické a duchovní temnoty. Všichni, kteří potřebují obnovu duše, naslouchají nesprávným hlasům a jsou pod vlivem těchto hlasů. Mají-li se uzdravit, musí tyto hlasy rozpoznat a musí se jich zříci. Stejně důležité pak je, aby s tváří pozdvihnutou přímo k Bohu přijali uzdravující slovo, které Bůh stále promlouvá a které musí nahradit slova klamná či lživá