Těžištěm prózy mladé slovenské autorky je bratislavská Petržalka. Monstrózní sídliště není jen místem děje či metaforou prostoru, ve kterém se téměř nedá orientovat, je přímo jedním z hlavních aktérů: navzdory vší anonymitě a odosobnění žije naplno konkrétními situacemi, specifickou atmosférou a hlasy svých obyvatel. Polyfonní směsici bezejmenných hlasů suverénně vévodí hlas vypravěčky Elzy, průvodkyně labyrintem sídlištní každodennosti, stejně jako krajinou vlastního nitra. Vypráví se o vztazích dvou párů mladých lidí, o jejich zážitcích, myšlenkách, lásce a snech.